diplomová práce AVU, 2003
Tématem této práce je provázání sebe sama se světem, snaha popsat pocity ulpění těla a ducha v okolním věcném světě, tento tajemný a vzrušující vztah mezi vnitřním a vnějším prostorem našeho bytí. Zdůrazňuji intimitu, tohoto světa, který je, tak zranitelný a křehký.Jedná se o autoportrét, rozšířený i o portréty věcí, vztahů a prostředí. Rozhodla jsem se pro detailní, velmi přesný způsob nazírání. K takovému záměru jsem využila digitální fotografii, umožňuje mechanicky sejmout a uchovat obrazy světa jako otisk v digitální paměti, je maximálně přesná a neúprosně ostrá. Fotoaparát se přibližuje k objektům „na doraz“, zkoumá je a prohlíží do nejmenších podrobností, jako bychom si tyto předměty a osoby snažili vybavit, jako bychom je popisovali pro přesné určení a přiřazení k pocitu, symbolu. Symbolika je v celé mé práci velice důležitá, každá fotografie skrývá hlubší významy, které můžeme vytušit. Ve tvarech a seskupení předmětů cítíme archetypální tvary – tělo, srdce, matka, dvojice, oči, ruce, zvíře ….To vše má pro nás své obsahy a každý se s těmito objekty může identifikovat, mít k nim citový vztah a vytvořit si interpretaci, rozpoutat osobní obrazivost. Ráda bych v divákovi probudila jeho vlastní vzpomínky, představy, hledání a objevování světa, zkoumání života, hledání vztahu k vlastnímu tělu. Omezení na černobílost je právě pro zdůraznění této symboliky, barevnost by příliš upoutávala ke konkrétnímu předmětu a osobě,proto jsem ji vyloučila. Mým cílem je ,aby tato osoba nebo předmět skrývala v sobě všechny osoby a předměty tohoto druhu, byla obecně platná ,nadčasová.
Private space – thesis for the Academy of Arts 2003
The subject of this work is the interconnection of myself with the world, an attempt to describe the feelings of the body and spirit stuck in the surrounding material world, this secret and exciting relationship between the inner and outer spaces of our being. I stress the intimacy of this world, which is so vulnerable and fragile. It is a self-portrait, extended also to encompass portraits of things, relationships and environments.
I opted for a detailed, very precise way of viewing. To this aim I used digital photography, as it makes it possible mechanically to take and keep pictures of the world as a print in digital memory, it offers the maximum precision and is uncompromisingly sharp. The camera approaches its subjects until it virtually touches them, it investigates them and examines them to the smallest detail, as if we were trying to recollect these objects and persons, as if we were describing them for precise determination and classification to a feeling, a symbol. Symbolism is very important throughout all my work, each photograph hides deeper meanings, which we can sense. In shapes and groupings of objects we sense archetypal shapes – a body, a heart, a mother, a couple, eyes, hands, an animal …. All of this has its contents for us and everyone can identify with these subjects, can have an emotional relationship with them and create his or her interpretation, let free personal imagination. I would like to awaken in the spectator his or her own memories, ideas, seeking and discovering of the world, examination of life, seeking for a relationship with his or her own body.
The restriction to black and white is precisely to stress this symbolism, colours would attract the attention too much to the concrete object and person, that is why I have decided against them. My goal is that the person or object may hide in itself all people and objects of that sort, that they may be universally valid, timeless.
Text of the author.
Tématem této práce je provázání sebe sama se světem, snaha popsat pocity ulpění těla a ducha v okolním věcném světě, tento tajemný a vzrušující vztah mezi vnitřním a vnějším prostorem našeho bytí. Zdůrazňuji intimitu, tohoto světa, který je, tak zranitelný a křehký.Jedná se o autoportrét, rozšířený i o portréty věcí, vztahů a prostředí. Rozhodla jsem se pro detailní, velmi přesný způsob nazírání. K takovému záměru jsem využila digitální fotografii, umožňuje mechanicky sejmout a uchovat obrazy světa jako otisk v digitální paměti, je maximálně přesná a neúprosně ostrá. Fotoaparát se přibližuje k objektům „na doraz“, zkoumá je a prohlíží do nejmenších podrobností, jako bychom si tyto předměty a osoby snažili vybavit, jako bychom je popisovali pro přesné určení a přiřazení k pocitu, symbolu. Symbolika je v celé mé práci velice důležitá, každá fotografie skrývá hlubší významy, které můžeme vytušit. Ve tvarech a seskupení předmětů cítíme archetypální tvary – tělo, srdce, matka, dvojice, oči, ruce, zvíře ….To vše má pro nás své obsahy a každý se s těmito objekty může identifikovat, mít k nim citový vztah a vytvořit si interpretaci, rozpoutat osobní obrazivost. Ráda bych v divákovi probudila jeho vlastní vzpomínky, představy, hledání a objevování světa, zkoumání života, hledání vztahu k vlastnímu tělu. Omezení na černobílost je právě pro zdůraznění této symboliky, barevnost by příliš upoutávala ke konkrétnímu předmětu a osobě,proto jsem ji vyloučila. Mým cílem je ,aby tato osoba nebo předmět skrývala v sobě všechny osoby a předměty tohoto druhu, byla obecně platná ,nadčasová.
Private space – thesis for the Academy of Arts 2003
The subject of this work is the interconnection of myself with the world, an attempt to describe the feelings of the body and spirit stuck in the surrounding material world, this secret and exciting relationship between the inner and outer spaces of our being. I stress the intimacy of this world, which is so vulnerable and fragile. It is a self-portrait, extended also to encompass portraits of things, relationships and environments.
I opted for a detailed, very precise way of viewing. To this aim I used digital photography, as it makes it possible mechanically to take and keep pictures of the world as a print in digital memory, it offers the maximum precision and is uncompromisingly sharp. The camera approaches its subjects until it virtually touches them, it investigates them and examines them to the smallest detail, as if we were trying to recollect these objects and persons, as if we were describing them for precise determination and classification to a feeling, a symbol. Symbolism is very important throughout all my work, each photograph hides deeper meanings, which we can sense. In shapes and groupings of objects we sense archetypal shapes – a body, a heart, a mother, a couple, eyes, hands, an animal …. All of this has its contents for us and everyone can identify with these subjects, can have an emotional relationship with them and create his or her interpretation, let free personal imagination. I would like to awaken in the spectator his or her own memories, ideas, seeking and discovering of the world, examination of life, seeking for a relationship with his or her own body.
The restriction to black and white is precisely to stress this symbolism, colours would attract the attention too much to the concrete object and person, that is why I have decided against them. My goal is that the person or object may hide in itself all people and objects of that sort, that they may be universally valid, timeless.
Text of the author.